Paušalista smí mít vedle příjmů ze samostatné činnosti i příjmy z kapitálového majetku, z nájmu a takzvané ostatní příjmy — ale dohromady nejvýš 50 000 Kč za rok. Počítají se všechny tři kategorie součtem, ne nájem zvlášť. Když limit nepřekročíte, daň se rovná paušální dani a nájem se nijak zvlášť nedaní ani nepřiznává. Když ho překročíte, vaše daň za daný rok není rovna paušální dani: podáte přiznání i přehledy pro sociální a zdravotní pojištění a zdaníte v nich standardně všechny své příjmy, včetně příjmů z podnikání. Výhoda paušální daně za tento rok tak padá celá, ne jen u nájmu — paušální režim vám kvůli tomu ale nekončí.
Kolik přesně se do limitu počítá, jak funguje pásmo paušální daně ve vztahu k nájmu a na co myslet, než do režimu vstoupíte, si ukážeme na příkladech.
Co přesně se počítá do limitu 50 000 Kč
Do limitu se počítají dohromady příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů), příjmy z nájmu (§ 9) a takzvané ostatní příjmy (§ 10) — jde o jejich součet, ne o jednotlivé kategorie zvlášť. Rozhoduje výše příjmů, ne zisk po odečtení výdajů. Osvobozené příjmy a příjmy zdaněné srážkovou daní se do součtu nepočítají — typicky úroky ze spořicího nebo běžného účtu u české banky, ze kterých banka daň strhne sama.
| Co se počítá do limitu 50 000 Kč | Počítá se? |
|---|---|
| Příjmy z kapitálového majetku (§ 8), např. úroky ze zápůjčky, kterou jste někomu poskytli, nebo úroky a dividendy ze zahraničí | ano |
| Příjmy z nájmu (§ 9), např. nájem bytu | ano |
| Ostatní příjmy (§ 10), např. příležitostný prodej majetku | ano |
| Mzda ze zaměstnání (§ 6) | ne — ale s paušální daní se neslučuje: ze zaměstnání smíte mít jen příjmy zdaněné srážkou, například z dohody o provedení práce do limitu bez podepsaného prohlášení |
| Osvobozené a srážkovou daní zdaněné příjmy, např. úroky z účtu u české banky | ne |
Tenhle limit vychází z § 7a odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o daních z příjmů — je to jedna z podmínek, které musí paušalista splnit, aby jeho daň za daný rok byla rovna paušální dani. Zákon mluví o „celkové výši“ těchto příjmů, ne o zisku, takže si od nájmu nemůžete předem odečíst výdaje a teprve zbytek porovnávat s limitem.
Uplatníte-li u nájmu výdajový paušál 30 %, zákon vám navíc ukládá vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek souvisejících s nájmem (§ 9 odst. 5 zákona o daních z příjmů). I jako paušalista v podnikání je tedy rozumné mít nájem průběžně zapsaný — kdyby vedlejší příjmy limit 50 000 Kč nakonec překročily, budete mít podklady pro přiznání hned k dispozici.
Příklad: nájem pod limitem
Pan Vzorový je paušalista v prvním pásmu. Pronajímá garsonku po babičce studentce za 3 500 Kč měsíčně, tedy 42 000 Kč ročně, a nic jiného nemá. Protože 42 000 Kč nepřesahuje 50 000 Kč, jeho daň za rok zůstává rovna paušální dani — přiznání ani přehledy podávat nemusí, hledí se na něj, jako by je podal.
Příklad: nájem nad limitem
Ve stejném roce pan Vzorový navíc dostane 9 500 Kč úroků ze zápůjčky, kterou poskytl známému — jde o příjem z kapitálového majetku podle § 8, který se srážkovou daní nezdaňuje. Součet nájmu a úroků je 42 000 + 9 500 = 51 500 Kč — limit 50 000 Kč je překročen. Kdyby šlo o úroky ze spořicího účtu u české banky, do limitu by se nepočítaly a pan Vzorový by zůstal pod ním.
Za rok, ve kterém součet vedlejších příjmů přesáhne 50 000 Kč, není daň pana Vzorového rovna paušální dani. Podá řádné daňové přiznání a zdaní v něm standardně všechny své příjmy — i příjmy z podnikání (se skutečnými výdaji nebo výdajovým paušálem, sazbou 15 % a slevou na poplatníka), nájem podle § 9 i úroky. Zaplacené paušální zálohy na daň se mu započtou jako zálohy na výslednou daň. Stejně tak podá přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu; pojistné se dopočítá z vyměřovacího základu z podnikání a zaplacené paušální zálohy na pojistné se započtou. Výhoda paušální daně za tento rok tím padá celá — rozdíl se může vyšplhat na desítky tisíc korun a netýká se jen daně z nájmu. Paušální režim mu ale nekončí — příští rok v něm pokračuje dál, pokud znovu splní podmínky.
Nájem podle § 9 se do pásma nepočítá — pozor na výjimku
Pásmo paušální daně (I až III) se určuje podle takzvaných rozhodných příjmů, kterými jsou jen příjmy ze samostatné činnosti podle § 7. Nájem podle § 9 mezi ně nepatří, takže vás sám o sobě z pásma „nevyhodí“ — hlídá si ho jen limit 50 000 Kč popsaný výše.
Výjimkou je nájem majetku, který máte zařazený ve svém obchodním majetku jako OSVČ — ten je podle zákona příjmem ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. b), ne z nájmu podle § 9, a do rozhodných příjmů pro pásmo se počítá. Rozdíl mezi oběma situacemi podrobně vysvětluje článek Pronájem bytu nebo kanceláře firmě.
Konkrétně: pan Vzorový má z grafických prací rozhodné příjmy 950 000 Kč ročně, tedy do 1 000 000 Kč, a spadá proto do prvního pásma. Přidá-li k tomu nájem bytu ve výši 42 000 Kč ročně, na jeho pásmo to nemá žádný vliv — nájem podle § 9 se do rozhodných příjmů nepočítá, a v prvním pásmu tedy zůstává i s nájmem navíc.
Dva různé limity 50 000 Kč — nespleťte si je
V daních narazíte na hranici 50 000 Kč hned ve dvou různých souvislostech a snadno se dají zaměnit. Limit 50 000 Kč z § 7a odst. 1 písm. b) bodu 4, o kterém je celý tento článek, rozhoduje jen o tom, jestli je daň paušalisty rovna paušální dani. Úplně jiný je obecný limit 50 000 Kč z § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů, který určuje, kdo vůbec musí podat daňové přiznání — platí pro všechny poplatníky bez ohledu na to, jestli jsou v paušálním režimu, a týká se souhrnu všech zdanitelných příjmů, ne jen vedlejších.
Pro paušalistu, jehož daň je rovna paušální dani, to v praxi znamená: dokud jeho vedlejší příjmy podle § 7a nepřekročí 50 000 Kč, přiznání nepodává vůbec, i kdyby jinak podle obecného limitu § 38g povinen byl — pravidlo pro paušalisty má přednost.
Než vstoupíte do paušálního režimu, počítejte i s nájmem
Oznámení o vstupu do paušálního režimu se podává do 10. dne rozhodného zdaňovacího období. Pro rok 2027 připadá 10. leden na neděli, takže posledním dnem je pondělí 11. 1. 2027. Pozdní oznámení je neúčinné a tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav — vyplatí se ji tedy nenechávat na poslední chvíli.
Než se rozhodnete, spočítejte si, jestli váš očekávaný nájem spolu s případnými úroky nezdaněnými srážkou nebo jinými vedlejšími příjmy nepřekročí 50 000 Kč. Není to důvod paušální daň nevyužít — jen počítejte s tím, že v roce překročení přijdete o výhodu paušální daně za celý rok a budete podávat přiznání i přehledy, ve kterých standardně zdaníte i příjmy z podnikání. Obecný přehled výhod a podmínek paušální daně najdete v článku Paušální daň OSVČ 2026, srovnání s paušálními a skutečnými výdaji pak v článku Paušální daň vs. paušální výdaje vs. skutečné výdaje.
Co dělat, když limit pravděpodobně překročíte
Nic se nemusí hlásit předem — paušální režim funguje dál a povinnost podat přiznání a přehledy zjistíte až po skončení roku, když si vedlejší příjmy sečtete. Paušální zálohy dál platíte jako obvykle — v přiznání a přehledech se vám započtou. Vyplatí se ale průběžně dávat stranou částku na doplatek daně a pojistného za celý rok, ne jen na daň z nájmu, a mít doklady o příjmech i výdajích z podnikání i z nájmu připravené, ať vás na jaře nezdrží dohledávání podkladů zpětně.
Termín pro podání je stejný jako pro každého jiného poplatníka — orientačně začátek dubna papírově, začátek května elektronicky a začátek července s daňovým poradcem. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu se podávají v navazující lhůtě po přiznání. Přesná data pro konkrétní rok najdete v Daňovém kalendáři OSVČ 2026.
Co paušální daň u nájmu nezahrnuje
Ani nad limitem 50 000 Kč se z nájmu podle § 9 neplatí sociální ani zdravotní pojištění — do vyměřovacího základu OSVČ vstupuje jen dílčí základ ze samostatné činnosti podle § 7. Platí to pro paušalisty stejně jako pro standardní režim. Paušální daň pokrývá jen daň a pojistné ze samostatné činnosti. Pod limitem se nájem vedle ní nijak nezdaňuje; nad limitem ale nedoplácíte „jen daň z nájmu“ — v přiznání zdaníte standardně všechny své příjmy, jak ukazuje příklad výše. Nájem v něm zdaníte stejně jako každý jiný poplatník podle § 9 — buď skutečnými výdaji, nebo 30% paušálem se stropem 600 000 Kč. Způsob výdajů u nájmu si volíte nezávisle na výdajích z podnikání a jednou zvolený způsob nelze za daný rok zpětně měnit.
Paušalista navíc může být zároveň identifikovanou osobou k DPH — typicky ten, kdo platí za zahraniční reklamu nebo software. Jde ale o samostatnou povinnost týkající se DPH z přijatých zahraničních plnění, a s limitem 50 000 Kč pro vedlejší příjmy podle § 7a nijak nesouvisí; obě věci si hlídejte odděleně.
Jak to řeší Taxorio
Karta paušální daně v Taxoriu hlídá vaše pásmo podle rozhodných příjmů ze samostatné činnosti, tedy podle uhrazených faktur: počítají se skutečně přijaté platby, ne vystavené pohledávky. Postup popisuje nápověda Paušální daň v Taxoriu. Součet vedlejších příjmů (kapitálový majetek, nájem, ostatní příjmy) v aplikaci sledovaný není. Pokud kromě podnikání pronajímáte byt nebo máte jiné vedlejší příjmy, musíte si jejich součet vůči limitu 50 000 Kč pohlídat sami mimo aplikaci, protože nájem bez faktury se do Taxoria vůbec nedostane. Vlastní odhad si můžete ověřit i v kalkulačce na stránce Paušální daň — kalkulačka a termíny přiznání i přehledů si prohlédnout na stránce Termíny a pokuty.