Vystavíte fakturu a do kolonky „splatnost“ napíšete datum, aniž byste dlouho přemýšleli, jestli je správně 10, 14 nebo 30 dní. Většina OSVČ postupuje podle zvyku nebo podle toho, co navrhla aplikace. Zákon přitom délku splatnosti nepředepisuje vůbec — má ale jasná pravidla pro to, co se stane, když klient nezaplatí včas.
V tomto článku najdete konkrétní doporučení podle typu klienta, přesný postup, jak splatnost počítat, i to, kolik peněz vám klient dluží navíc, pokud zaplatí pozdě. Vycházíme z pravidel platných v roce 2026 pro tuzemské vztahy mezi podnikateli.
Co říká zákon o splatnosti faktury
Občanský zákoník konkrétní délku splatnosti faktury nepředepisuje. Pokud si strany nesjednají jinak, platí podle § 1963, že cena je splatná do 30 dnů od doručení faktury nebo od převzetí zboží či služby — podle toho, který okamžik nastal později. Když na faktuře splatnost neuvedete a s klientem se výslovně nedohodnete jinak, běží tato zákonná třicetidenní lhůta automaticky.
Sjednat lze i delší lhůtu. Mezi podnikateli ale zákon omezuje splatnost nad 60 dnů: takové ujednání je podle § 1964 neúčinné, pokud by bylo vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. V praxi to znamená, že velký odběratel vám sice může nabídnout splatnost 90 dnů, ale bez věcného důvodu a při jasně slabším vyjednávacím postavení dodavatele může být takové ujednání zpochybnitelné.
U spotřebitele (vztah B2C) se splatnost řídí především dohodou; pokud chybí, hradí se plnění bez zbytečného odkladu po vyzvání.
Zákonná třicetidenní lhůta funguje jako záchranná síť pro situace, kdy splatnost na faktuře zapomenete uvést nebo ji s klientem výslovně nedohodnete. Spoléhat se na ni ale není ideální — jasně uvedené datum na dokladu eliminuje pozdější spory o to, kdy lhůta vlastně začala běžet a odkdy se počítá případné prodlení.
Jak dlouhou splatnost nastavit podle typu klienta
V praxi se osvědčuje volit splatnost podle toho, s kým obchodujete, ne podle jednoho pravidla pro celý účet.
| Typ klienta | Doporučená splatnost | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Fyzická osoba, drobná zakázka | 7–14 dní | Kratší lhůta zrychlí platbu, riziko prodlení bývá nízké |
| Malá firma, opakovaný klient | 14 dní | Platební historii si ověřte na prvních fakturách |
| Střední firma, standardní B2B | 30 dní | Odpovídá zákonné výchozí lhůtě, klienti ji obvykle očekávají |
| Korporace s vlastními platebními podmínkami | 30–60 dní | Nad 60 dnů žádejte věcné zdůvodnění nebo zálohu předem |
| Nový klient bez historie | Záloha předem nebo kratší splatnost | U první zakázky si snížíte riziko neplacení |
Ať zvolíte jakoukoli variantu, splatnost si s klientem jasně domluvte předem — nejasné „zaplaťte, až budete moct“ vede jen k pozdějším nedorozuměním a horší vymahatelnosti.
Praktický příklad: stejná OSVČ, dva klienti
Grafička podnikající pod jménem Jana Vzorová pracuje současně pro dva typy klientů. Korporátnímu klientovi Firma XYZ vystavuje fakturu za měsíční grafické práce se splatností 30 dní — odpovídá to zákonné výchozí lhůtě i zvyklostem větších firem, které mají vlastní schvalovací proces plateb. Drobnému klientovi, fyzické osobě objednávající jednorázové logo, dá splatnost 10 dní a u první spolupráce žádá polovinu ceny předem jako zálohu.
Obě faktury jsou v pořádku, přestože mají různou splatnost — zákon nevyžaduje jednotnou lhůtu napříč všemi doklady jedné OSVČ. Rozhoduje vždy konkrétní dohoda s daným klientem, ne jedno pravidlo pro celý účet.
Jak splatnost správně počítat
Splatnost se počítá ode dne, kdy klient fakturu skutečně obdržel, nebo ode dne dodání plnění — podle toho, co nastalo později, pokud jste si nedohodli jiný okamžik. Pošlete-li fakturu e-mailem ihned po vystavení, datum vystavení a doručení se prakticky shodují. U pozdějšího doručení nebo tištěného dokladu může vzniknout rozdíl několika dní.
Datum splatnosti na faktuře a DUZP (den uskutečnění zdanitelného plnění) jsou dva různé údaje a nesmí se zaměňovat. DUZP určuje, do kterého zdaňovacího období plnění patří pro účely DPH; splatnost jen říká, dokdy má klient zaplatit. Rozdíl podrobně vysvětluje článek Co je DUZP a proč je důležité.
Pokud poslední den lhůty splatnosti připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, posouvá se podle § 607 občanského zákoníku na nejbližší následující pracovní den. Při počítání přesného dne prodlení proto vždy zkontrolujte kalendář, nejen číslo dne v měsíci.
Co dělat den po splatnosti
Jeden den prodlení ještě není důvod k dramatu, ale je důvod k akci. Osvědčený postup je zdvořilá připomínka hned po splatnosti, formálnější upomínka po týdnu až dvou a u dlouhodobě nezaplacené faktury předžalobní upomínka s jasně vyčíslenou dlužnou částkou i úrokem. Konkrétní texty a strukturu kaskády rozebírá článek Neplatící klienti a upomínky.
Ruční hlídání desítek faktur v hlavě nebo v sešitu je hlavní důvod, proč OSVČ upomínky odkládají. Když se stav faktury dá zjistit na jeden pohled a upomínka odejde automaticky, o dlužné částky se přestane zapomínat.
U dlouhodobě problematických klientů má smysl zpřísnit podmínky do budoucna — kratší splatnost, záloha předem nebo platba kartou už při objednávce. Historie plateb konkrétního klienta je lepší vodítko než jedno obecné pravidlo pro všechny zakázky.
Úrok z prodlení: kolik a jak ho spočítat
Mezi podnikateli patří k prodlení automaticky zákonný úrok z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba se skládá z repo sazby ČNB platné k prvnímu dni pololetí a přirážky 8 procentních bodů. Pro prodlení vzniklé ve druhém pololetí 2026 činí 11,75 % ročně (repo sazba 3,75 %); v první polovině roku 2026 to bylo 11,50 % ročně.
Výpočet je jednoduchý: dlužnou částku vynásobíte roční sazbou, vydělíte 365 dny a vynásobíte počtem dní prodlení.
10 000 Kč × 11,75 % / 365 × 30 dní = 96,58 Kč ≈ 97 Kč
Za měsíc prodlení u faktury na 10 000 Kč tak klient dluží navíc přibližně 97 Kč. K tomu má podnikatel nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to bez ohledu na skutečnou výši nákladů s vymáháním. Úrok se počítá ode dne následujícího po splatnosti a nárok na zaplacení dluhu se obecně promlčuje po 3 letech.
Pro srovnání: u faktury na 50 000 Kč a 45denním prodlení vychází výpočet takto: 50 000 Kč × 11,75 % / 365 × 45 dní = 724,32 Kč, tedy přibližně 724 Kč. Čím vyšší dlužná částka a delší prodlení, tím citelnější je i samotný úrok — nejde tedy jen o symbolickou sankci, kterou lze bez následků ignorovat.
Podrobný výpočet i vzor upomínky s úrokem najdete v článku Úroky z prodlení u faktury 2026.
Splatnost a daně: co ovlivňuje a co ne
Splatnost sama o sobě daně neurčuje. U OSVČ vedoucí daňovou evidenci vzniká zdanitelný příjem až zaplacením faktury bez ohledu na datum splatnosti uvedené na dokladu. Faktura vystavená v prosinci se splatností v lednu, kterou klient zaplatí až v únoru, tak vstoupí do příjmů teprve v únoru.
U plátce DPH se povinnost přiznat daň řídí DUZP, nikoli splatností ani skutečnou úhradou. Faktura se splatností 30 dní může mít DUZP hned v den vystavení — a právě k tomuto dni, ne ke dni splatnosti, se váže povinnost přiznat DPH. Přehled, kdy OSVČ zdaňuje fakturu podle vystavení, DUZP a zaplacení, najdete v článku Kdy OSVČ zdaňuje fakturu.
Příklad: OSVČ vystaví fakturu 20. prosince 2026 se splatností 14 dní, tedy do 3. ledna 2027, a klient zaplatí přesně poslední den. U neplátce DPH vedoucího daňovou evidenci spadne příjem už do roku 2027, přestože faktura byla vystavena ještě v prosinci 2026 — rozhoduje datum úhrady, ne datum vystavení ani konec splatnosti.
Jak splatnost hlídat bez ručního počítání
Splatnost stačí nastavit jednou jako výchozí hodnotu pro nové faktury a u konkrétní zakázky ji podle potřeby upravit. Užitečné jsou tři věci: přehled faktur po splatnosti na jednom místě, QR platba s předvyplněným variabilním symbolem, která klientovi zkrátí čas k zaplacení, a webová faktura s veřejným odkazem, kde vidíte aktuální stav úhrady.
Sledovat, zda klient fakturu vůbec otevřel, se hodí hlavně u faktur po splatnosti — než pošlete ostrou upomínku, je dobré vědět, jestli doklad vůbec dorazil. Více v článku Kdy klient otevřel fakturu. Praktické provedení QR platby popisuje návod QR platba na faktuře a fungování veřejného odkazu Webová faktura: veřejný odkaz.
Kombinace výchozí splatnosti, QR platby a automatických upomínek v praxi znamená, že OSVČ nemusí každý den ručně procházet seznam faktur a počítat dny do splatnosti — systém upozorní jen tehdy, když je skutečně čas jednat.
Jak to řeší Taxorio
V nastavení Taxoria si nastavíte výchozí splatnost faktur (po registraci je to 14 dní) a u jednotlivé faktury ji můžete kdykoli změnit. Faktura nese QR platbu s předvyplněným variabilním symbolem, pokud máte bankovní účet ve měně dokladu, a jde poslat i jako webovou fakturu — veřejný odkaz se stavem úhrady, který funguje i přes WhatsApp nebo SMS.
Plán Pro navíc hlídá faktury po splatnosti a umí posílat automatické upomínky v kaskádě až pěti kroků — výchozí nastavení je 3 dny před splatností a 3 a 14 dní po ní, u konkrétní faktury lze termín upravit ručně. Hlavní vypínač upomínek najdete v Nastavení → Upomínky, podrobnosti popisuje nápověda k upomínkám. Vyzkoušet si to můžete i ve Free plánu Taxoria zdarma bez platební karty.