Firma vám nabídla spolupráci „na IČO" místo zaměstnaneckého poměru — třeba se stejnou náplní práce, stejným stolem, jen bez pracovní smlouvy. První otázka, která vás napadne, zní: kolik si mám vlastně říct, abych na tom nebyl hůř? Odpověď není jen „stejná částka jako hrubá mzda". Do hry vstupují jiné odvody, jiná daň i věci, které jako zaměstnanec dostáváte automaticky a jako OSVČ si je musíte zaplatit sami — nebo bez nich být. Než na cokoli kývnete, vyplatí se dosadit si vlastní čísla do kalkulačky OSVČ vs. zaměstnanec, která srovná tři scénáře najednou: zaměstnanecký poměr, OSVČ s paušálními výdaji a OSVČ v paušální dani. V tomto článku si ukážeme, jak se ta čísla počítají a proč prosté „fakturujte stejnou částku jako dosavadní hrubou mzdu" bývá past.
Kolik reálně stojí zaměstnanec s hrubou mzdou 60 000 Kč
Vezměme si konkrétní příklad pro rok 2026: hrubá mzda 60 000 Kč měsíčně. Zaměstnanci se z ní strhává sociální pojištění 7,1 % (4 260 Kč) a zdravotní pojištění 4,5 % (2 700 Kč). Záloha na daň z příjmu je 15 % z hrubé mzdy, tedy 9 000 Kč, po odečtení měsíční slevy na poplatníka 2 570 Kč zbývá zaplatit 6 430 Kč. Čistá mzda, kterou dostane na účet, tak vychází na 46 610 Kč.
Firmu ale ta samá pozice stojí podstatně víc. K hrubé mzdě si zaměstnavatel musí připočítat vlastní odvody — 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění, dohromady 33,8 % z hrubé mzdy. Celkový náklad zaměstnavatele na tohoto zaměstnance je tedy 80 280 Kč měsíčně, i když si sám odnese jen 46 610 Kč.
Tatáž práce fakturovaná jako OSVČ s paušálními výdaji
Teď stejnou částku — 60 000 Kč měsíčně, tedy 720 000 Kč ročně — přepočítejme jako fakturaci OSVČ v hlavní činnosti s paušálními výdaji 60 % (typické pro řadu služeb a řemesel). Základ daně po odečtení paušálu je 288 000 Kč ročně. Daň z příjmu 15 % z toho činí 43 200 Kč, po odečtení roční slevy na poplatníka 30 840 Kč zaplatíte na dani 12 360 Kč za rok.
U sociálního a zdravotního pojištění je to složitější, než by se čekalo. Vypočtené pojistné z reálného základu by při takovém příjmu vyšlo nízko, ale zákon stanovuje minimální zálohy, které musí OSVČ platit bez ohledu na to, kolik jí procentní výpočet skutečně vyjde — a v tomto případě je vypočtené pojistné pod touto hranicí, takže se platí minimum. Pro rok 2026 je to 5 005 Kč měsíčně na sociální pojištění (60 060 Kč ročně) a 3 306 Kč měsíčně na zdravotní pojištění (39 672 Kč ročně).
Součet daně a odvodů tak činí 112 092 Kč za rok. Čistý příjem OSVČ vychází na 607 908 Kč ročně, tedy přibližně 50 659 Kč měsíčně.
Tatáž práce v paušální dani
Pokud stejná OSVČ splní podmínky paušálního režimu — je neplátcem DPH a příjmy odpovídají prvnímu pásmu — může místo výpočtu daně a dvou pojistných platit jednu měsíční paušální platbu. Pro rok 2026 v prvním pásmu činí 9 162 Kč měsíčně, tedy 109 944 Kč ročně. Čistý příjem pak vychází na přibližně 610 056 Kč ročně, tedy asi 50 838 Kč měsíčně.
Srovnání vedle sebe
| Scénář | Měsíční příjem/mzda | Daň a odvody ročně | Čistý příjem měsíčně |
|---|---|---|---|
| Zaměstnanec (hrubá mzda) | 60 000 Kč | odvody + záloha na daň sráženy měsíčně | 46 610 Kč |
| OSVČ, paušální výdaje 60 % | 60 000 Kč fakturace | 112 092 Kč | ≈ 50 659 Kč |
| OSVČ, paušální daň (1. pásmo) | 60 000 Kč fakturace | 109 944 Kč | ≈ 50 838 Kč |
Na první pohled to vypadá jako jasná výhra pro OSVČ — o zhruba 4 000 Kč měsíčně víc než zaměstnanec při stejné částce. Jenže tohle srovnání je neúplné, a právě proto se v praxi tolik lidí spálí.
Co se do tohoto srovnání nepočítá — a mělo by
Zaměstnanec s hrubou mzdou 60 000 Kč nedostává jen svých 46 610 Kč čistého. Dostává k tomu balík věcí, které OSVČ musí buď zaplatit sama, nebo se bez nich obejít:
- Placenou dovolenou — zákonné minimum 4 týdny, tedy zhruba 8 % roku, kdy zaměstnanec nepracuje a dostává zaplaceno. OSVČ, která si vezme volno, přichází o fakturaci za dané dny.
- Náhradu mzdy při nemoci — prvních 14 dní nemoci hradí zaměstnanci zaměstnavatel, bez ohledu na to, jestli pracoval. OSVČ v době nemoci nefakturuje nic.
- Placené svátky, na které má zaměstnanec nárok automaticky.
- Odstupné a výpovědní dobu — při skončení zaměstnaneckého poměru má zaměstnanec zákonnou ochranu, kterou spolupráce na IČO nedává.
- Firemní benefity — stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, případně další zaměstnanecké výhody, které se do hrubé mzdy nepočítají, ale mají reálnou hodnotu.
- Vyšší odvody na důchod — zaměstnavatel platí sociální pojištění z celé hrubé mzdy, zatímco OSVČ platící jen minimální zálohy si po letech všimne, že jí to na důchodu podstatně chybí. Více v článku o tom, jak minimální zálohy ovlivňují budoucí důchod.
- Odpovědnost a vybavení — jako OSVČ si sama pořizujete a udržujete nástroje, techniku i pojištění odpovědnosti, které jako zaměstnanec často dostáváte od firmy.
Kolik si tedy říct
Zkušené pravidlo z praxe zní: na IČO si neříkejte o částku rovnající se dosavadní hrubé mzdě, ale o přibližně 1,3 až 1,5násobek toho, co váš zaměstnavatel dosud platil celkem — tedy celkového nákladu na zaměstnance včetně odvodů (dříve se mu říkalo „superhrubá mzda"). V našem příkladu by to znamenalo vyjednávat o fakturaci mezi zhruba 104 000 a 120 000 Kč měsíčně, ne o 60 000 Kč. Teprve v tomto rozmezí se kompenzuje chybějící dovolená, nemocenská, odstupné, benefity i nižší budoucí důchod. Konkrétní násobek závisí na oboru, vyjednávací pozici a na tom, kolik z uvedeného seznamu je pro vás osobně důležité — třeba pokud často berete dovolenou nebo plánujete rodinu, nemocenská a dovolená váží víc než u někoho, kdo pracuje bez přestávky celý rok.
Než částku navrhnete, je dobré si spočítat, kolik z fakturované částky OSVČ skutečně zůstane po odečtení daně, sociálního a zdravotního pojištění — ideálně v obou režimech, s paušálními výdaji i v paušální dani, protože rozdíl mezi nimi se s rostoucím příjmem mění. Přehled aktuálních sazeb a pravidel najdete i v článku o zdravotním a sociálním pojištění OSVČ.
Kdy jde o švarcsystém
Pokud práce „na IČO" fakticky zůstává závislou prací — pevná pracovní doba, přímé příkazy nadřízeného, jediný odběratel, práce na jeho nástrojích a v jeho prostorách — nejde o legitimní spolupráci OSVČ, ale o takzvaný švarcsystém, který je nelegální a hrozí za něj pokuty jak firmě, tak vám. Než na přechod na IČO přistoupíte, ověřte si, jestli náplň práce odpovídá skutečné samostatné činnosti. Podrobně jsme to rozebrali v článku švarcsystém 2026 — znaky a pokuty.
Paušální daň jako zjednodušení, ne automatická výhoda
Paušální daň v našem příkladu vyšla o něco výhodněji než paušální výdaje, hlavně díky zjednodušení administrativy — jedna platba místo daňového přiznání a dvou přehledů. Podmínkou ale je, že jste neplátcem DPH a vaše příjmy odpovídají zvolenému pásmu (do 1, 1,5 nebo 2 milionů Kč podle pásma). Pokud máte vysoké skutečné výdaje přesahující paušál, nebo plánujete odpočty, na které byste jinak měli nárok, se vyplatí zvážit i klasický režim. Rozdíly mezi pásmy a podmínky najdete v článku o paušální dani OSVČ pro rok 2026.
Shrnutí
Práce „na IČO" za stejnou nominální částku jako dosavadní hrubá mzda vás v součtu odvodů a daně sice může nechat s o něco vyšším čistým příjmem, ale nekompenzuje ztrátu dovolené, nemocenské, odstupného, benefitů ani nižší budoucí důchod. Poctivé vyjednávací číslo je 1,3 až 1,5násobek celkového nákladu zaměstnavatele, ne hrubá mzda. Než na nabídku kývnete, dosaďte si vlastní čísla do kalkulačky OSVČ vs. zaměstnanec — porovná zaměstnanecký poměr, OSVČ s paušálními výdaji i OSVČ v paušální dani na jednom místě a ukáže, kolik vám při vaší konkrétní částce reálně zůstane.