Klient v Německu, freelance zakázka ze Švédska, vývoj pro startup v USA. První zahraniční klient je skvělá zpráva pro kasu a ego — a zároveň první moment, kdy zjistíte, že česká pravidla pro fakturaci přes hranice fungují trochu jinak. Kdy napsat "DPH 0 %", kdy vůbec žádná DPH, co je reverse charge a kdy musíte podat souhrnné hlášení? Tenhle článek prochází všechny situace, do kterých se OSVČ dostane.
Základní rozdělení: komu fakturujete a kde je
Pravidla zdanění záleží na třech věcech:
- Kdo je odběratel — firma (B2B), nebo spotřebitel (B2C)?
- Kde odběratel sídlí — v EU, mimo EU?
- Co mu poskytujete — služby, nebo zboží? A pokud služby, jaké?
Pro drtivou většinu OSVČ z oblasti IT, kreativy, poradenství nebo marketingu jde o služby B2B v rámci EU. Pojďme od nejčastějšího případu.
B2B služby v EU: reverse charge
Když poskytujete službu firmě (osobě povinné k dani) usazené v jiném členském státě EU, uplatníte tzv. režim přenesení daňové povinnosti — anglicky reverse charge. Princip: fakturu vystavíte bez DPH a daň si ve své zemi odvede odběratel sám.
Na faktuře musí být:
- Vaše IČO a vaše DIČ s prefixem CZ
- DIČ odběratele s prefixem jeho země (např. DE123456789, FR98765432109)
- Text "daň odvede zákazník" nebo anglicky "reverse charge" (dle §35 ZDPH) — případně odkaz na §9 zákona o DPH
- Cena v dohodnuté měně (typicky EUR)
- Žádná DPH, žádná sazba
Pro tuhle variantu musíte být registrovaní jako identifikovaná osoba (nebo plátce DPH). I neplátce DPH, který fakturuje do EU, se stává identifikovanou osobou — žádost podává na finančním úřadě do 15 dnů po první přeshraniční transakci.
Identifikovaná osoba — co to je
Identifikovaná osoba (ID osoba) je režim mezi neplátcem a plátcem DPH. Neplatíte DPH z tuzemských plnění, ale musíte:
- Získat DIČ v tvaru CZ + rodné číslo
- Podat souhrnné hlášení za měsíc, ve kterém jste poskytli službu do EU (do 25. dne následujícího měsíce)
- Kupujete-li z EU službu, samozdaněním zaplatit DPH 21 % v ČR
V praxi: pokud jste neplátce DPH a vyfakturujete 1 500 EUR firmě v Německu, stáváte se ID osobou, podáte souhrnné hlášení a žádné DPH z té faktury neodvádíte. Pokud si ale koupíte službu od Google (hostování, reklamu) za 200 EUR, zaplatíte českému FÚ DPH 21 % = 42 EUR.
VIES kontrola: ověření DIČ odběratele
Režim reverse charge funguje jen tehdy, když váš odběratel má platné DIČ pro přeshraniční obchod. Ověříte to v systému VIES (vies.europa.eu) — zadáte zemi a DIČ, systém okamžitě vrátí "platný/neplatný" a často i název firmy.
Pokud VIES DIČ nepotvrdí, nemůžete použít reverse charge — a musíte fakturovat s českou DPH 21 %, jako by šlo o tuzemskou zakázku. Fakturační aplikace jako Taxorio VIES ověření dělají automaticky při zadávání zahraničního klienta.
B2C služby v EU: OSS (One-Stop-Shop)
Prodáváte digitální produkt, online kurz nebo jinou službu koncovým spotřebitelům (ne firmám) v jiných zemích EU? Platí pravidlo zdanění podle místa spotřebitele — v praxi musíte aplikovat DPH sazbu země, kde spotřebitel žije (20 % v Rakousku, 25 % v Dánsku, 21 % v Nizozemsku...).
Abyste se neregistrovali k DPH v každé zemi, používá se režim OSS (One-Stop-Shop):
- Registrujete se jednou v ČR (u FÚ Jihomoravského kraje v Brně, který OSS spravuje)
- Fakturujete s DPH cílové země
- Čtvrtletně podáváte OSS přiznání přes portál MOJE daně
- FÚ peníze rozdělí a pošle do jednotlivých členských států
OSS se týká především e-shopů s digitálním zbožím a platformy pro kurzy, e-booky, SaaS předplatné pro koncové uživatele. Pro typického freelance OSVČ s B2B klienty není relevantní.
Zboží do EU
U zboží platí jiná pravidla než u služeb. Stručně:
- B2B zboží do EU (plátce DPH): osvobozené od DPH v Česku, odběratel si DPH samozdaní (obdoba reverse charge pro zboží) — máte povinnost doložit přepravu a intrastat
- B2C zboží do EU do limitu 10 000 EUR ročně: česká DPH 21 %
- B2C zboží do EU nad limit 10 000 EUR: DPH cílové země, opět přes OSS
Pro OSVČ poskytující služby téměř nikdy neřešíte zbožové transakce — tato kategorie se týká hlavně e-shopů.
Mimo EU: třetí země (USA, UK po Brexitu, Švýcarsko...)
Služba poskytnutá odběrateli mimo EU se typicky řídí pravidlem místa plnění podle místa odběratele (§9 odst. 1 ZDPH). Prakticky to znamená:
- Fakturujete bez DPH
- Do souhrnného hlášení se nezapisuje (je jen pro transakce v EU)
- V daňovém přiznání k DPH (pokud jste plátce/ID osoba) patří plnění do řádku "poskytnutí služeb osobě registrované k dani mimo EU"
- Na fakturu uvedete poznámku typu "VAT not applicable — service supplied outside the EU"
Výjimkou jsou některé specifické služby (doprava, umělecké činnosti, akce na místě), kde se místo plnění určuje jinak. Pro klasické IT / poradenské / marketingové služby je ale pravidlo dle místa odběratele standard.
UK po Brexitu
Spojené království od roku 2021 není v EU ani v celní unii. Fakturujete tedy úplně stejně jako do USA nebo Švýcarska — jako do třetí země. VIES kontrolu nepoužijete, souhrnné hlášení neposíláte.
Cizí měna na faktuře
Fakturovat v cizí měně (EUR, USD, GBP...) můžete bez problému. Pravidla:
- Na faktuře uveďte částku v měně platby (např. 1 200 EUR)
- Pro daňovou evidenci v ČR přepočítejte na CZK podle kurzu ČNB platného k datu vystavení faktury (respektive k DUZP)
- Příjem na účet přepočítejte kurzem ke dni skutečného připsání — kurzový rozdíl je daňově uznatelný výdaj nebo zdanitelný příjem
Taxorio automaticky stahuje kurz ČNB a přepočty dělá za vás — vidíte jak částku v EUR (tak, jak ji klient uvidí na faktuře), tak v CZK (pro vaši evidenci).
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) řeší situaci, kdy by vás stejný příjem zdanilo více států. Česko má SZDZ s 90+ zeměmi včetně USA, Německa, UK, Švýcarska.
Pro OSVČ poskytující služby na dálku z ČR se zisk obvykle daní jen v ČR. Klienti v zahraničí vám nesrazí žádnou srážkovou daň, pokud prokážete daňovou rezidenturu v ČR (potvrzení o daňovém domicilu vydává finanční úřad).
Některé státy (např. USA pro určité typy royalty a licenčních plateb) mohou srazit daň i přes SZDZ — v takovém případě si tuto daň započítáte proti české daňové povinnosti v ročním přiznání.
Náležitosti zahraniční faktury
Faktura pro zahraničního klienta má v zásadě stejné povinné náležitosti jako česká, jen s několika doplňky:
- Jazyk — ideálně v jazyce klienta nebo anglicky (není právní povinnost, ale praktické)
- Vaše IČO a DIČ (CZ...)
- DIČ odběratele s prefixem jeho země (u B2B v EU)
- Textová formule o režimu DPH — "reverse charge" u B2B EU, "VAT not applicable" u třetích zemí
- Cena, měna, bankovní spojení — včetně IBAN a SWIFT/BIC kódu (tuzemské číslo účtu klient nevyužije)
- Platební lhůta
Souhrnné hlášení a kontrolní hlášení
Souhrnné hlášení
Pokud jste ID osoba nebo plátce DPH a poskytnete službu firmě v jiném členském státě EU, musíte podat souhrnné hlášení za kalendářní měsíc. Termín: do 25. dne následujícího měsíce, výhradně elektronicky.
V hlášení uvedete DIČ každého odběratele a celkovou částku plnění. Zahrnuje jen transakce v rámci EU — USA, UK, atd. do souhrnného hlášení nepatří.
Kontrolní hlášení
Plátci DPH (ne ID osoby!) podávají navíc kontrolní hlášení — měsíčně, elektronicky, do 25. dne následujícího měsíce. Obsahuje detailní rozpis všech faktur s DIČ odběratelů a dodavatelů nad 10 000 Kč.
Jak to dělá Taxorio
Přeshraniční fakturace má spoustu detailů, ve kterých je snadné udělat chybu. V Taxoriu:
- Založíte klienta se zahraničním DIČ → systém ověří platnost přes VIES
- Při vystavení faktury automaticky aplikuje správný režim (reverse charge, OSS, třetí země)
- Na faktuře se automaticky objeví požadovaná právní formule v českém nebo anglickém znění
- Kurz cizí měny se bere z ČNB k datu DUZP
- Před koncem měsíce vám systém připraví podklady pro souhrnné hlášení
- Při generování XML pro EPO se transakce správně zařadí do příslušných řádků
Časté chyby
1. Neověření DIČ přes VIES
Odběratel uvede své DIČ, vy aplikujete reverse charge, ale DIČ nebylo platné nebo nebylo registrované pro mezinárodní obchod. Výsledek: dodaně DPH 21 % z vlastní kapsy + penále. VIES kontrola je 5 sekund, nevypouštějte ji.
2. Chybějící text "reverse charge" na faktuře
Bez této formule faktura neprojde. Odběratel ji vrátí, požádá o korekci a vám se celý fakturační cyklus protáhne o 2 týdny.
3. Zapomenuté souhrnné hlášení
Za nepodané souhrnné hlášení hrozí pokuta do 50 000 Kč. Navíc chybějící hlášení často spouští kontrolu celé DPH agendy.
4. Přepočet špatným kurzem
Používá se kurz ČNB k datu DUZP (uskutečnění zdanitelného plnění) nebo vystavení faktury, ne k dni přijetí platby. Běžná chyba vede k nesprávnému vykázání obratu.
5. Fakturování s českou DPH klientovi v EU
Klasická začátečnická chyba. Pokud jste plátce DPH a klient v EU je také plátce, faktura bez DPH + reverse charge. Nepřidávejte 21 % jen proto, že jste to tak v Česku zvyklí.
Nejčastější otázky
Musím mít ID osobu, i když fakturuji jen jednu zakázku do EU?
Ano. Jakmile poskytnete jednu B2B službu do EU, máte povinnost registrace ID osoby do 15 dnů. Pokud pak přeshraniční obchod neřešíte rok, o ID osobu můžete zažádat o zrušení registrace.
Mohu neplátce DPH fakturovat v EUR?
Ano, měna fakturace není vázaná na DPH status. V evidenci přepočítáte na CZK.
Co když klient zaplatí v jiné měně než na faktuře?
Banky to obvykle umí převést. V evidenci zaznamenáte skutečně přijatou částku v měně, ve které dorazila, a přepočtete kurzem k datu přijetí.
Platí reverse charge i pro fyzické osoby podnikající (OSVČ v Německu apod.)?
Ano. "Osoba povinná k dani" zahrnuje i OSVČ v cílové zemi. Rozhodující je jejich DIČ, ne právní forma.
Můžu mít na faktuře jen IBAN, nebo potřebuji i číslo tuzemského účtu?
Pro zahraničního klienta stačí IBAN a BIC/SWIFT. Tuzemské číslo účtu by v cizině nikdo neuměl použít.
Závěr
Fakturace do zahraničí není raketová věda — potřebujete rozeznat tři základní situace (B2B EU, B2C EU, mimo EU), naučit se pár formulí na faktuře a ohlídat si termíny souhrnného a kontrolního hlášení. Jakmile jednou nastavíte klienta v systému správně, další faktury mu vystavíte stejně rychle jako tuzemským.
Dobrý fakturační nástroj vám ohlídá DIČ přes VIES, použije správný text a kurz a upozorní na hlášení před jejich splatností — v Taxoriu je to součást základního Free plánu.