Daně · · 11 min čtení

OSVČ na vedlejší činnost 2026: Zálohy, limity a co musíte vědět

Vedlejší činnost OSVČ v roce 2026: kdo má nárok, jaké jsou zálohy na sociální a zdravotní pojištění, rozhodný příjem a jak vše správně nahlásit.

Napadlo vás, že byste si ke svému zaměstnání přivydělali na živnostenský list? Nejste sami. Každý rok začnou v Česku podnikat tisíce lidí, kteří si chtějí vyzkoušet vlastní byznys, aniž by se vzdali jistoty pravidelného příjmu. Pravidla pro vedlejší činnost jsou přitom výrazně příznivější než pro hlavní -- nižší zálohy na pojištění, žádné platby sociálního pojištění v prvním roce a možnost podnikat prakticky bez rizika. Jenže právě proto, že to zní jednoduše, spousta lidí udělá chyby, které je pak stojí tisíce korun. Pojďme si projít vše, co v roce 2026 potřebujete vědět.

Co je vedlejší činnost a kde je definována

Pojem vedlejší samostatná výdělečná činnost vychází z §9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Nejde o typ živnostenského oprávnění -- živnost je vždy stejná bez ohledu na to, zda je hlavní nebo vedlejší. Rozdíl je čistě v režimu platby pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Zjednodušeně řečeno: pokud máte vedle podnikání jiný "hlavní" zdroj příjmů nebo se nacházíte v určité životní situaci, můžete svou výdělečnou činnost označit za vedlejší a těžit z nižších odvodů.

Kdo může podnikat jako vedlejší OSVČ

Zákon taxativně vyjmenovává situace, kdy je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší. Musíte splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:

  • Zaměstnanec -- máte pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti zakládající účast na pojištění, nebo služební poměr. Dohoda o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně nestačí.
  • Student -- studujete na střední nebo vysoké škole a nedovršili jste 26 let (u doktorského studia 28 let).
  • Důchodce -- pobíráte starobní nebo invalidní důchod.
  • Rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené -- pobíráte peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek.
  • Osoba pečující -- pečujete o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV, případně o osobu ve stupni I, pokud je mladší 10 let.
  • Osoba se zdravotním postižením -- jste držitelem průkazu ZTP/P.

Důležité je, že podmínku musíte splňovat v daném kalendářním měsíci. Pokud například v červnu skončíte v zaměstnání, od července je vaše činnost automaticky hlavní -- pokud nesplňujete jiný důvod vedlejšího režimu.

Sociální pojištění: Žádné zálohy v prvním roce

Toto je největší výhoda vedlejší činnosti. Na rozdíl od hlavní OSVČ, která musí platit zálohy na sociální pojištění od prvního měsíce podnikání, vedlejší OSVČ v prvním roce podnikání zálohy na sociální pojištění neplatí vůbec.

Jak to funguje v praxi

  1. První rok podnikání -- neplatíte žádné zálohy na sociální pojištění. Pojistné vyúčtujete až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.
  2. Rozhodný příjem -- sociální pojištění platíte pouze tehdy, pokud váš roční zisk (příjmy minus výdaje) překročí tzv. rozhodnou částku. Pro rok 2026 se tato částka pohybuje přibližně kolem 105 520 Kč (tato částka se každoročně mění, vždy si ověřte aktuální výši na webu ČSSZ).
  3. Zisk pod rozhodnou částkou -- neplatíte nic. Nula. Rok podnikání, nulové odvody na sociální pojištění.
  4. Zisk nad rozhodnou částkou -- doplatíte pojistné z celého zisku v rámci ročního vyúčtování a od dalšího roku platíte měsíční zálohy (ty se vypočítají z vašeho skutečného zisku).

Příklad: Jan pracuje jako grafik v zaměstnání a na vedlejší činnost dělá weby na zakázku. Za rok 2026 vydělá na vedlejší činnosti 90 000 Kč (po odečtení výdajů). Protože je pod rozhodnou částkou, na sociálním pojištění ze svého podnikání nezaplatí ani korunu.

Sazba sociálního pojištění

Pokud rozhodnou částku překročíte, pojistné činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je 50 % vašeho zisku (příjmy minus výdaje). Minimální měsíční záloha pro vedlejší činnost je výrazně nižší než pro hlavní -- pro rok 2026 se pohybuje přibližně kolem 1 500 Kč měsíčně (oproti cca 3 800 Kč u hlavní činnosti).

Zdravotní pojištění: Platíte vždy, ale méně

U zdravotního pojištění není tak příznivý režim jako u sociálního. Vedlejší OSVČ platí zálohy na zdravotní pojištění vždy, ale ve snížené výši -- záloha je přibližně poloviční oproti hlavní činnosti.

Klíčové rozdíly oproti hlavní činnosti

  • Minimální záloha je přibližně poloviční oproti hlavní činnosti. Pro rok 2026 se minimální měsíční záloha vedlejší OSVČ na zdravotní pojištění pohybuje přibližně kolem 1 400 Kč (oproti cca 2 900 Kč u hlavní).
  • V prvním roce platíte minimální zálohy. Po podání Přehledu se zálohy přepočítají podle skutečného zisku.
  • Pokud jste zároveň zaměstnanec, zdravotní pojištění za vás z hlavního poměru platí zaměstnavatel. Za vedlejší činnost ale platíte zvlášť -- to se nesčítá.

Pozor: pokud váš zisk z vedlejší činnosti vyjde tak nízký, že by vypočtená záloha byla nižší než minimum, platíte i tak minimální zálohu. Minimální vyměřovací základ se pro vedlejší OSVČ neuplatní pouze v měsících, kdy činnost nevykonáváte.

Daň z příjmů: Stejná pravidla jako hlavní činnost

V oblasti daně z příjmů fyzických osob neexistuje žádný rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností. Podnikáte-li na vedlejší činnost, platí pro vás:

  • Stejné sazby daně -- 15 % ze základu daně do 36násobku průměrné mzdy, 23 % z části přesahující tento limit.
  • Stejné možnosti uplatnění výdajů -- skutečné výdaje nebo výdajové paušály (40 %, 60 % nebo 80 % podle druhu činnosti).
  • Stejné slevy na dani -- sleva na poplatníka 30 840 Kč, na studenta 4 020 Kč, daňové zvýhodnění na děti atd.
  • Stejná povinnost podat přiznání -- pokud vaše příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou 6 000 Kč ročně (nebo 100 000 Kč od roku 2025 ve specifických případech), musíte podat daňové přiznání.

Zajímavost: díky slevě na poplatníka (30 840 Kč) můžete mít vedlejší příjem až do cca 205 000 Kč ročně (při paušálních výdajích 60 %), aniž byste zaplatili jedinou korunu na dani. Samozřejmě za předpokladu, že nemáte jiné příjmy, které by základ daně zvyšovaly.

Jak nahlásit vedlejší činnost: Krok za krokem

Samotné nahlášení vedlejší činnosti probíhá ve dvou fázích: při zahájení podnikání a při podání ročních přehledů.

Při zahájení podnikání

  1. Živnostenský úřad -- získáte živnostenské oprávnění standardním způsobem. Na živnostenském úřadu můžete využít Jednotný registrační formulář (JRF), kterým se zároveň přihlásíte k dani z příjmů a oznámíte zahájení činnosti na OSSZ i zdravotní pojišťovně.
  2. OSSZ -- při zahájení činnosti nebo nejpozději v Přehledu za daný rok musíte doložit, že vaše činnost je vedlejší. Použijte formulář "Oznámení o zahájení SVČ" a přiložte doklad prokazující důvod vedlejší činnosti (potvrzení zaměstnavatele, potvrzení o studiu, rozhodnutí o přiznání důchodu apod.).
  3. Zdravotní pojišťovna -- oznámíte zahájení činnosti a uvedete, že jde o vedlejší činnost. Začnete platit minimální zálohy.

Při ročním vyúčtování (Přehledy)

Každý rok po podání daňového přiznání musíte podat:

  • Přehled o příjmech a výdajích OSVČ na OSSZ -- zde uvedete, v kterých měsících byla činnost vedlejší a z jakého důvodu. Přiložíte doklad (stačí jednou, pokud se důvod nemění).
  • Přehled o příjmech a výdajích OSVČ na zdravotní pojišťovnu -- obdobný formulář.

Termín pro podání přehledů je zpravidla do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání.

Nejčastější chyba: Zapomenuté oznámení na OSSZ

Toto je chyba, kterou dělají desítky tisíc podnikatelů a stojí je zbytečné peníze. Pokud na OSSZ neoznámíte a nedoložíte, že je vaše činnost vedlejší, správa sociálního zabezpečení s vámi automaticky jedná jako s hlavní OSVČ.

Co to znamená v praxi:

  • Platíte zálohy jako hlavní OSVČ (cca 3 800 Kč měsíčně místo nuly nebo cca 1 500 Kč).
  • Nemáte nárok na osvobození při zisku pod rozhodnou částkou.
  • Přeplatek sice můžete získat zpět, ale až po podání Přehledu -- tedy s ročním zpožděním.

Tip: Oznámení lze provést i zpětně v rámci podání Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok. Ale proč zbytečně rok platit vyšší zálohy? Nahlaste vedlejší činnost hned na začátku.

Kdy se vedlejší činnost změní na hlavní

Vedlejší činnost se automaticky stává hlavní ve chvíli, kdy přestanete splňovat podmínku pro vedlejší režim. Typické situace:

  • Ukončení zaměstnání -- ztratíte hlavní příjem ze závislé činnosti.
  • Dokončení studia -- přestanete být studentem.
  • Konec rodičovského příspěvku -- dítě dosáhne věku, kdy nárok zaniká.
  • Dosažení důchodového věku + rozhodnutí nepobírat důchod -- specifická situace.

Změnu je nutné nahlásit na OSSZ do 8 dnů a na zdravotní pojišťovnu rovněž do 8 dnů. Od následujícího měsíce začnete platit zálohy jako hlavní OSVČ. Pokud změnu nenahlásíte, hrozí vám penále za neuhrazené zálohy.

Paušální daň a vedlejší činnost

V roce 2026 stále platí, že paušální daň (paušální režim) mohou využít pouze OSVČ s hlavní činností. Pokud podnikáte na vedlejší činnost, paušální režim pro vás není dostupný. Musíte podávat klasické daňové přiznání a přehledy.

Praktický příklad: Vedlejší činnost od A do Z

Markéta pracuje jako účetní v zaměstnání s hrubou mzdou 45 000 Kč. Na vedlejší živnost překládá texty. Za rok 2026 fakturuje 180 000 Kč. Uplatní výdajový paušál 60 % (120 000 Kč). Zisk je tedy 72 000 Kč.

Sociální pojištění: Zisk 72 000 Kč je pod rozhodnou částkou (cca 105 520 Kč). Markéta neplatí žádné sociální pojištění z vedlejší činnosti.

Zdravotní pojištění: Vyměřovací základ je 50 % ze zisku = 36 000 Kč. Pojistné je 13,5 % = 4 860 Kč za rok. Pokud ale celý rok platila minimální zálohy (cca 1 400 Kč/měsíc = 16 800 Kč/rok), má přeplatek, který se jí vrátí nebo započte na další zálohy.

Daň z příjmů: Zisk 72 000 Kč ze samostatné činnosti se přičte k příjmům ze zaměstnání v daňovém přiznání. Daň se počítá z celkového základu daně. Po uplatnění slevy na poplatníka Markéta zaplatí daň z příjmů podle svého celkového výdělku.

Tipy pro začínající vedlejší OSVČ

  • Veďte evidenci od prvního dne -- i když na začátku fakturujete málo, zapisujte si příjmy a výdaje průběžně. Na konci roku vám to ušetří hodiny práce.
  • Založte si podnikatelský účet -- není povinný, ale výrazně zjednoduší oddělení osobních a podnikatelských financí.
  • Hlídejte si limit pro registraci k DPH -- pokud váš obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhne 2 000 000 Kč, musíte se zaregistrovat jako plátce DPH.
  • Schovávejte doklady -- i neplátce DPH musí archivovat daňové doklady minimálně 3 roky (doklady k dani z příjmů), pojistné doklady až 10 let.
  • Zjistěte si, zda zaměstnavatel nemá námitky -- pracovní smlouva může obsahovat konkurenční doložku nebo povinnost oznamovat vedlejší činnost.

Začněte podnikat s přehledem

Vedlejší činnost je ideální způsob, jak si vyzkoušet podnikání s minimálním rizikem. Ale i při vedlejší činnosti je důležité mít pořádek v dokladech a přehled o svých příjmech a výdajích od prvního dne. Taxorio vám pomůže s fakturací, evidencí výdajů a přehledem o vašem podnikání -- ať už vystavíte 2 faktury měsíčně zdarma, nebo přejdete na neomezený plán PRO za 50 Kč měsíčně. Díky napojení na ARES stačí zadat IČO klienta a vše se doplní automaticky. A až přijde čas na daňové přiznání, vyexportujete si knihu příjmů a výdajů jako CSV a máte vše připraveno.