Měli jste v jednom měsíci dva zaměstnavatele? Pracovali jste přes týden na hlavní pracovní poměr a o víkendu na dohodu o provedení práce? V tom případě má pro vás zaměstnavatel špatnou zprávu: roční zúčtování daně za vás udělat nemůže. Daňové přiznání musíte podat sami. Ale nebojte se -- není to tak složité, jak to zní, a možná vám dokonce přijdou peníze zpět.
Kdy za vás zaměstnavatel daně vyřídí (roční zúčtování)
V běžné situaci -- jeden zaměstnavatel po celý rok -- nemusíte jako zaměstnanec řešit daňové přiznání vůbec. Stačí podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů (růžový formulář) a do 15. února požádat zaměstnavatele o roční zúčtování. Zaměstnavatel za vás provede výpočet daně, uplatní slevy a případný přeplatek vám vyplatí s březnovou výplatou.
Podmínky pro roční zúčtování jsou poměrně přísné. Všechny musí být splněny současně:
- Měli jste pouze jednoho zaměstnavatele v každém kalendářním měsíci (nebo jste měli zaměstnavatele postupně za sebou, nikoliv současně)
- U tohoto zaměstnavatele jste měli podepsané Prohlášení poplatníka po celý rok
- Neměli jste jiné příjmy přesahující 20 000 Kč ročně (podnikání, pronájem, příležitostné příjmy apod.)
- Nepobíráte invalidní důchod a neuplatňujete slevu na invaliditu u více zaměstnavatelů
Pokud některou z těchto podmínek nesplňujete, roční zúčtování není možné a přiznání podáváte sami.
Kdy MUSÍTE podat přiznání sami
Existuje několik situací, kdy roční zúčtování není možné a daňové přiznání musíte podat sami. Podle §38g zákona o daních z příjmů je to povinné zejména v těchto případech:
1. Dva zaměstnavatelé ve stejném měsíci
Pokud jste v libovolném měsíci roku měli příjmy od dvou nebo více zaměstnavatelů současně, musíte podat přiznání sami. Nezáleží na tom, jestli šlo o hlavní pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Rozhoduje souběh v kalendářním měsíci.
Příklad: Pracujete na hlavní poměr u firmy A celý rok. V červnu a červenci navíc brigádničíte na DPP u firmy B. Měli jste souběh ve dvou měsících -- musíte podat přiznání sami.
Důležité upřesnění: rozhoduje měsíc, ve kterém vám byl příjem vyplacen (zúčtován), ne měsíc, ve kterém jste práci vykonali. Pokud jste pracovali v červnu, ale výplata přišla v červenci, počítá se červenec.
2. DPP nad 10 000 Kč měsíčně u druhého zaměstnavatele
U dohody o provedení práce existuje důležitá hranice 10 000 Kč měsíčně. Pokud u zaměstnavatele, kde nemáte podepsané Prohlášení, vyděláte na DPP do 10 000 Kč, zaměstnavatel srazí srážkovou daň 15 % a vy nemusíte tento příjem zahrnovat do přiznání (ale můžete, viz dále). Pokud ale překročíte 10 000 Kč, zaměstnavatel sráží zálohu na daň a vy musíte podat přiznání.
Tato hranice se posuzuje za každý měsíc a každého zaměstnavatele zvlášť. Pokud u jednoho zaměstnavatele vyděláte 8 000 Kč a u druhého 6 000 Kč, oba příjmy spadají pod srážkovou daň (oba jsou pod 10 000 Kč), přestože dohromady přesahují 10 000 Kč.
3. Nepodepsané Prohlášení poplatníka
Pokud jste u některého zaměstnavatele nepodepsali Prohlášení poplatníka, nemůže za vás provést roční zúčtování. Prohlášení lze podepsat vždy jen u jednoho zaměstnavatele současně. Pokud změníte zaměstnavatele v průběhu roku, podepíšete Prohlášení u nového zaměstnavatele a starý zaměstnavatel vám vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech. V tomto případě ale můžete požádat nového zaměstnavatele o roční zúčtování za celý rok -- za předpokladu, že u starého zaměstnavatele jste měli Prohlášení podepsané a neměli jste souběh.
4. Vedlejší příjmy z podnikání, pronájmu apod.
Pokud máte kromě zaměstnání příjmy dle §7 (podnikání), §8 (kapitálové příjmy), §9 (pronájem) nebo §10 (ostatní příjmy) přesahující 20 000 Kč ročně, musíte podat přiznání. Sem spadají příjmy z OSVČ, z pronájmu nemovitosti, z prodeje cenných papírů (pokud nejsou osvobozeny), z kryptoměn a další.
Krok za krokem: Jak podat přiznání při dvou zaměstnáních
Krok 1: Získejte Potvrzení o zdanitelných příjmech od VŠECH zaměstnavatelů
Každý zaměstnavatel je povinen vám na požádání vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Zákonná lhůta je do 10 dnů od podání žádosti, ale zaměstnavatelé mají povinnost vystavit potvrzení nejpozději do 15. února, i když o to nepožádáte. O potvrzení požádejte co nejdříve v lednu -- ušetříte si nervozitu v březnu.
Z tohoto potvrzení zjistíte klíčové údaje pro vyplnění přiznání:
- Celkové hrubé příjmy za rok (základ daně ze závislé činnosti)
- Uhrazené pojistné (sociální a zdravotní za zaměstnance -- 6,5 % + 4,5 %)
- Sražené zálohy na daň z příjmů
- Případně sraženou srážkovou daň (u DPP do 10 000 Kč bez Prohlášení)
- Uplatněné slevy na dani (pokud jste měli Prohlášení)
Pokud jste u bývalého zaměstnavatele skončili a firma mění kontaktní údaje nebo přestává existovat, požádejte o potvrzení co nejdříve. V krajním případě můžete požádat finanční úřad o součinnost.
Krok 2: Vyplňte daňové přiznání -- oddíl §6
V daňovém přiznání (formulář DPFO) vyplňte oddíl 2 -- příjmy ze závislé činnosti (§6). Sem sečtete údaje ze všech potvrzení:
- Řádek 31: Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů -- sečtěte částky ze všech Potvrzení
- Řádek 32: Úhrn pojistného, které za vás hradil zaměstnavatel -- sečtěte z všech Potvrzení
- Řádek 34: Dílčí základ daně z §6 -- příjmy ze zaměstnání (řádek 31)
Celkovou částku sražených záloh na daň uvedete v oddílu 5 (řádek 84). Sem patří zálohy od všech zaměstnavatelů. Nezapomeňte na srážkovou daň, pokud ji zahrnujete (řádek 87a).
K přiznání přiložte všechna Potvrzení o zdanitelných příjmech jako přílohy.
Krok 3: Doplňte další příjmy (pokud máte)
Pokud máte kromě zaměstnání i příjmy z podnikání (§7), kapitálové příjmy (§8), pronájmu (§9) nebo ostatní příjmy (§10), vyplňte příslušné oddíly a přílohy. Pokud máte pouze příjmy ze zaměstnání, tyto sekce přeskočte.
Krok 4: Uplatněte slevy na dani a odpočty
Nyní přichází ta příjemná část. V přiznání si uplatníte všechny slevy a odpočty, na které máte nárok. A právě zde často vzniká přeplatek -- zaměstnavatel bez Prohlášení nemohl uplatnit slevy, takže zálohy byly vyšší, než je skutečná daň:
- Základní sleva na poplatníka: 30 840 Kč -- nárok má každý, u hlavního zaměstnavatele ji uplatňoval průběžně, ale u vedlejšího ne
- Daňové zvýhodnění na děti: 15 204 Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé, 27 840 Kč na třetí a další (u ZTP/P dvojnásobek)
- Sleva na manžela/manželku: 24 840 Kč, pokud příjem manžela/manželky nepřesáhl 68 000 Kč ročně
- Odpočet úroků z hypotéky: až 150 000 Kč ročně (u smluv od 2021)
- Odpočet penzijního spoření: až 24 000 Kč ročně (příspěvky nad 1 000 Kč měsíčně)
- Odpočet životního pojištění: až 24 000 Kč ročně
- Sleva na studenta: 4 020 Kč (do 26 let, u doktorského studia do 28 let)
Krok 5: Vypočítejte výsledek
Ze základu daně vypočtete daň (15 %, u základu přesahujícího 36násobek průměrné mzdy se uplatní solidární sazba 23 %). Od vypočtené daně odečtete slevy. Od výsledné daně po slevách odečtete již sražené zálohy od všech zaměstnavatelů. Vyjde vám buď:
- Doplatek -- musíte doplatit rozdíl finančnímu úřadu do termínu pro podání přiznání. To se stává typicky tehdy, kdy příjmy od dvou zaměstnavatelů v součtu přesáhnou hranici pro vyšší sazbu daně (23 %), ale každý zaměstnavatel srážel zálohy pouze se základní sazbou 15 %.
- Přeplatek -- finanční úřad vám vrátí peníze do 30 dnů od vyměření. To se stává, pokud u druhého zaměstnavatele byly sraženy zálohy bez uplatnění slev, nebo pokud uplatňujete odpočty a slevy, které zaměstnavatel nemohl zohlednit.
Tip: Nezapomeňte na poslední straně přiznání vyplnit žádost o vrácení přeplatku a uvést číslo bankovního účtu. Bez této žádosti vám finanční úřad přeplatek automaticky nevrátí -- zůstane jako kredit na vašem daňovém účtu.
Srážková daň -- skrytá příležitost k vrácení peněz
Pokud jste pracovali na DPP s příjmem do 10 000 Kč měsíčně a neměli jste u tohoto zaměstnavatele podepsané Prohlášení, zaměstnavatel z vašeho příjmu srazil srážkovou daň 15 %. Tato daň je považována za konečnou -- nemusíte tento příjem zahrnovat do přiznání.
ALE: máte právo tento příjem do přiznání dobrovolně zahrnout. A právě to je skrytá příležitost, o které mnoho lidí neví. Proč byste to dělali? Protože po uplatnění základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) vám může vyjít přeplatek a srážková daň se vám vrátí -- částečně nebo celá.
Příklad: Student na brigádě
Student pracoval přes léto (červen-srpen) na DPP u kavárny. Vydělal 8 000 Kč měsíčně, celkem 24 000 Kč. Zaměstnavatel srazil srážkovou daň 15 %, tedy 3 600 Kč. Student neměl jiné příjmy.
Pokud student podá přiznání a zahrne tento příjem, jeho daň bude: 24 000 x 15 % = 3 600 Kč. Po uplatnění slevy na poplatníka (30 840 Kč) je daň 0 Kč. Student získá zpět celých 3 600 Kč. Navíc může uplatnit i slevu na studenta (4 020 Kč), pokud se soustavně připravuje na povolání.
Příklad: Zaměstnanec s vedlejší DPP
Zaměstnanec s hlavním příjmem 40 000 Kč měsíčně si přivydělal na DPP 5 000 Kč měsíčně po dobu 4 měsíců (celkem 20 000 Kč). Srážková daň: 3 000 Kč. Protože musí podat přiznání kvůli souběhu, zahrne i příjem se srážkovou daní. Celkový příjem: 500 000 Kč. Daň 15 %: 75 000 Kč. Po slevě: 44 160 Kč. Sražené zálohy z hlavního zaměstnání: přibližně 43 740 Kč. Sražená srážková daň: 3 000 Kč. Celkem sraženo: 46 740 Kč. Přeplatek: 2 580 Kč.
Lhůta pro nárokování
Přiznání za účelem vrácení srážkové daně můžete podat do 3 let od konce roku, ve kterém byl příjem vyplacen. Za příjmy roku 2025 tedy nejpozději do konce roku 2028. Pokud jste v předchozích letech pracovali na DPP a nepodalii jste přiznání, ještě můžete získat peníze zpět -- stačí podat přiznání za příslušný rok.
Nejčastější scénář: Hlavní zaměstnání + víkendová DPP
Pojďme si projít nejběžnější situaci s konkrétními čísly. Pracujete na hlavní poměr u firmy A s hrubou mzdou 45 000 Kč měsíčně. O víkendech pomáháte v restauraci na DPP -- příjem 12 000 Kč měsíčně (3 měsíce: březen, duben, květen).
Analýza situace
- U firmy A máte podepsané Prohlášení -- zaměstnavatel uplatňuje základní slevu a sráží zálohy s jejím zohledněním
- U restaurace nemáte Prohlášení (můžete ho mít jen u jednoho zaměstnavatele) -- příjem na DPP je nad 10 000 Kč -- zaměstnavatel sráží zálohu na daň BEZ slevy
- Máte souběh ve třech měsících -- musíte podat přiznání
Podrobný výpočet
Celkový příjem ze zaměstnání: (45 000 x 12) + (12 000 x 3) = 540 000 + 36 000 = 576 000 Kč
Základ daně: 576 000 Kč (od roku 2021 se nepoužívá superhrubá mzda).
Zaokrouhlení na sta dolů: 576 000 Kč (už je zaokrouhleno).
Daň 15 %: 86 400 Kč. Po slevě na poplatníka (30 840 Kč): 55 560 Kč.
Sražené zálohy u firmy A: přibližně 50 580 Kč za rok (45 000 x 15 % - 2 570 slevy/měsíc = 4 180 x 12 = necelých 50 160 Kč plus drobné odchylky). Sražené zálohy u restaurace: 5 400 Kč (15 % z 36 000 bez slevy). Celkem sraženo: přibližně 55 980 Kč.
Výsledek: sraženo přibližně 55 980 Kč, daň po slevě 55 560 Kč. Přeplatek: přibližně 420 Kč. Není to mnoho, ale pokud byste uplatnili ještě odpočet hypotéky nebo daňové zvýhodnění na děti, přeplatek by byl výrazně vyšší -- klidně tisíce až desítky tisíc korun.
Kdy vám naopak vznikne doplatek
Přeplatek není zaručený. V některých situacích vám může vzniknout povinnost doplatit:
- Vysoké příjmy od obou zaměstnavatelů -- pokud součet příjmů přesáhne hranici pro solidární sazbu (23 %), každý zaměstnavatel srážel zálohy pouze se sazbou 15 %, ale skutečná daň je vyšší.
- Nesprávně uplatněné slevy -- pokud jste omylem podepsali Prohlášení u dvou zaměstnavatelů současně, oba uplatňovali slevu, ale nárok máte pouze jednou.
V případě doplatku musíte rozdíl zaplatit do termínu pro podání přiznání. Pokud víte, že vám doplatek vznikne, připravte se na něj finančně s předstihem.
Na co nezapomenout -- checklist
- Potvrzení od VŠECH zaměstnavatelů: Vyžádejte si Potvrzení o zdanitelných příjmech od každého zaměstnavatele, u kterého jste v daném roce pracovali. I od toho, kde jste byli jen jeden měsíc.
- Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu: Pokud jste pouze zaměstnanec (bez OSVČ), přehledy podávat nemusíte. Pojistné řeší zaměstnavatel. Toto se mění, pokud máte i příjmy z podnikání.
- Termín podání: Do 1. dubna (papírově) nebo 2. května (elektronicky) roku následujícího po zdaňovacím období.
- Přílohy: Přiložte Potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů, případně potvrzení pro odpočty (hypotéka, penzijní spoření, životní pojištění).
- Žádost o vrácení přeplatku: Pokud vám vychází přeplatek, nezapomeňte na poslední straně přiznání vyplnit žádost o jeho vrácení a uvést číslo bankovního účtu.
- Srážková daň: Zvažte, zda se vám vyplatí zahrnout příjmy se srážkovou daní do přiznání -- často ano.
Kombinace zaměstnání a OSVČ
Pokud kromě zaměstnání podnikáte jako OSVČ, situace se komplikuje o další oddíl přiznání (§7) a o povinnost podávat Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. V přiznání vyplníte jak oddíl §6 (příjmy ze zaměstnání), tak Přílohu č. 1 (příjmy z podnikání). Základ daně se sečte a z celkového základu se vypočte daň.
Při kombinaci zaměstnání a OSVČ je podnikání zpravidla vedlejší činností (pokud zaměstnání trvalo celý rok). To má významný dopad na sociální pojištění -- u vedlejší činnosti platíte zálohy na sociální pojištění pouze pokud váš zisk přesáhne rozhodnou částku (v roce 2025 je to 105 520 Kč). Zdravotní pojištění ale platíte vždy.
Pokud máte vedle zaměstnání i příjmy z podnikání, Taxorio vám pomůže s obchodní stránkou věci. Eviduje vaše faktury, sleduje příjmy a výdaje, počítá DPH a generuje exporty připravené pro daňové přiznání. Vy pak pouze doplníte údaje ze zaměstnání z Potvrzení od zaměstnavatelů a máte kompletní přiznání. Vyzkoušejte na app.taxorio.cz.