Měli jste v jednom měsíci dva zaměstnavatele? Pracovali jste přes týden na hlavní pracovní poměr a o víkendu na dohodu o provedení práce? V tom případě má pro vás zaměstnavatel špatnou zprávu: roční zúčtování daně za vás udělat nemůže. Daňové přiznání musíte podat sami. Ale nebojte se — není to tak složité, jak to zní, a možná vám dokonce přijdou peníze zpět.
Kdy za vás zaměstnavatel daně vyřídí (roční zúčtování)
V běžné situaci — jeden zaměstnavatel po celý rok — nemusíte jako zaměstnanec řešit daňové přiznání vůbec. Stačí podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů (růžový formulář) a do 15. února požádat zaměstnavatele o roční zúčtování. Zaměstnavatel za vás provede výpočet daně, uplatní slevy a případný přeplatek vám vyplatí s březnovou výplatou.
Podmínky pro roční zúčtování jsou poměrně přísné. Všechny musí být splněny současně:
- Měli jste pouze jednoho zaměstnavatele v každém kalendářním měsíci (nebo jste měli zaměstnavatele postupně za sebou, nikoliv současně)
- U tohoto zaměstnavatele jste měli podepsané Prohlášení poplatníka po celý rok
- Neměli jste jiné příjmy přesahující 20 000 Kč ročně (podnikání, pronájem, příležitostné příjmy apod.)
- Nepobíráte invalidní důchod a neuplatňujete slevu na invaliditu u více zaměstnavatelů
Pokud některou z těchto podmínek nesplňujete, roční zúčtování není možné a přiznání podáváte sami.
Kdy MUSÍTE podat přiznání sami
Existuje několik situací, kdy roční zúčtování není možné a daňové přiznání musíte podat sami. Podle §38g zákona o daních z příjmů je to povinné zejména v těchto případech:
1. Dva zaměstnavatelé ve stejném měsíci
Pokud jste v libovolném měsíci roku měli příjmy od dvou nebo více zaměstnavatelů současně, musíte podat přiznání sami. Nezáleží na tom, jestli šlo o hlavní pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Rozhoduje souběh v kalendářním měsíci.
Příklad: Pracujete na hlavní poměr u firmy A celý rok. V červnu a červenci navíc brigádničíte na DPP u firmy B. Měli jste souběh ve dvou měsících — musíte podat přiznání sami.
Důležité upřesnění: rozhoduje měsíc, ve kterém vám byl příjem vyplacen (zúčtován), ne měsíc, ve kterém jste práci vykonali. Pokud jste pracovali v červnu, ale výplata přišla v červenci, počítá se červenec.
2. DPP nad 10 000 Kč měsíčně u druhého zaměstnavatele
U dohody o provedení práce existuje důležitá hranice 10 000 Kč měsíčně. Pokud u zaměstnavatele, kde nemáte podepsané Prohlášení, vyděláte na DPP do 10 000 Kč, zaměstnavatel srazí srážkovou daň 15 % a vy nemusíte tento příjem zahrnovat do přiznání (ale můžete, viz dále). Pokud ale překročíte 10 000 Kč, zaměstnavatel sráží zálohu na daň a vy musíte podat přiznání.
Tato hranice se posuzuje za každý měsíc a každého zaměstnavatele zvlášť. Pokud u jednoho zaměstnavatele vyděláte 8 000 Kč a u druhého 6 000 Kč, oba příjmy spadají pod srážkovou daň (oba jsou pod 10 000 Kč), přestože dohromady přesahují 10 000 Kč.
3. Nepodepsané Prohlášení poplatníka
Pokud jste u některého zaměstnavatele nepodepsali Prohlášení poplatníka, nemůže za vás provést roční zúčtování. Prohlášení lze podepsat vždy jen u jednoho zaměstnavatele současně. Pokud změníte zaměstnavatele v průběhu roku, podepíšete Prohlášení u nového zaměstnavatele a starý zaměstnavatel vám vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech. V tomto případě ale můžete požádat nového zaměstnavatele o roční zúčtování za celý rok — za předpokladu, že u starého zaměstnavatele jste měli Prohlášení podepsané a neměli jste souběh.
4. Vedlejší příjmy z podnikání, pronájmu apod.
Pokud máte kromě zaměstnání příjmy dle §7 (podnikání), §8 (kapitálové příjmy), §9 (pronájem) nebo §10 (ostatní příjmy) přesahující 20 000 Kč ročně, musíte podat přiznání. Sem spadají příjmy z OSVČ, z pronájmu nemovitosti, z prodeje cenných papírů (pokud nejsou osvobozeny), z kryptoměn a další.
Krok za krokem: Jak podat přiznání při dvou zaměstnáních
Krok 1: Získejte Potvrzení o zdanitelných příjmech od VŠECH zaměstnavatelů
Každý zaměstnavatel je povinen vám na požádání vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Zákonná lhůta je do 10 dnů od podání žádosti, ale zaměstnavatelé mají povinnost vystavit potvrzení nejpozději do 15. února, i když o to nepožádáte. O potvrzení požádejte co nejdříve v lednu — ušetříte si nervozitu v březnu.
Z tohoto potvrzení zjistíte klíčové údaje pro vyplnění přiznání:
- Celkové hrubé příjmy za rok (základ daně ze závislé činnosti)
- Uhrazené pojistné (sociální a zdravotní za zaměstnance — 6,5 % + 4,5 %)
- Sražené zálohy na daň z příjmů
- Případně sraženou srážkovou daň (u DPP do 10 000 Kč bez Prohlášení)
- Uplatněné slevy na dani (pokud jste měli Prohlášení)
Pokud jste u bývalého zaměstnavatele skončili a firma mění kontaktní údaje nebo přestává existovat, požádejte o potvrzení co nejdříve. V krajním případě můžete požádat finanční úřad o součinnost.
Krok 2: Vyplňte daňové přiznání — oddíl §6
V daňovém přiznání (formulář DPFO) vyplňte oddíl 2 — příjmy ze závislé činnosti (§6). Sem sečtete údaje ze všech potvrzení:
- Řádek 31: Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů — sečtěte částky ze všech Potvrzení
- Řádek 32: Úhrn pojistného, které za vás hradil zaměstnavatel — sečtěte z všech Potvrzení
- Řádek 34: Dílčí základ daně z §6 — příjmy ze zaměstnání (řádek 31)
Celkovou částku sražených záloh na daň uvedete v oddílu 5 (řádek 84). Sem patří zálohy od všech zaměstnavatelů. Nezapomeňte na srážkovou daň, pokud ji zahrnujete (řádek 87a).
K přiznání přiložte všechna Potvrzení o zdanitelných příjmech jako přílohy.
Krok 3: Doplňte další příjmy (pokud máte)
Pokud máte kromě zaměstnání i příjmy z podnikání (§7), kapitálové příjmy (§8), pronájmu (§9) nebo ostatní příjmy (§10), vyplňte příslušné oddíly a přílohy. Pokud máte pouze příjmy ze zaměstnání, tyto sekce přeskočte.
Krok 4: Uplatněte slevy na dani a odpočty
Nyní přichází ta příjemná část. V přiznání si uplatníte všechny slevy a odpočty, na které máte nárok. A právě zde často vzniká přeplatek — zaměstnavatel bez Prohlášení nemohl uplatnit slevy, takže zálohy byly vyšší, než je skutečná daň:
- Základní sleva na poplatníka: 30 840 Kč — nárok má každý, u hlavního zaměstnavatele ji uplatňoval průběžně, ale u vedlejšího ne
- Daňové zvýhodnění na děti: 15 204 Kč na první dítě, 22 320 Kč na druhé, 27 840 Kč na třetí a další (u ZTP/P dvojnásobek)
- Sleva na manžela/manželku: 24 840 Kč (příjem do 68 000 Kč) — od 2024 pouze při péči o dítě do 3 let věku v domácnosti (ZTP/P průkaz manžela slevu pouze zdvojnásobuje na 49 680 Kč, nenahrazuje podmínku dítěte)
- Odpočet úroků z hypotéky: až 150 000 Kč ročně (u smluv od 2021)
- Odpočet penzijního spoření: příspěvky nad 1 700 Kč/měsíc (od 2024); kombinovaný limit penzijní+DIP+životní = 48 000 Kč ročně
- Odpočet životního pojištění: součást výše uvedeného limitu 48 000 Kč
- Sleva na studenta: za roky 2024 až 2026 ji uplatnit nelze; od zdaňovacího období 2027 se vrací (4 020 Kč, nový § 35bc ZDP)
Krok 5: Vypočítejte výsledek
Ze základu daně vypočtete daň (15 %, u části základu přesahující 36násobek průměrné mzdy se uplatní druhá sazba 23 % podle § 16 odst. 2 ZDP — pojem „solidární zvýšení daně“ byl zrušen už v roce 2021). Od vypočtené daně odečtete slevy. Od výsledné daně po slevách odečtete již sražené zálohy od všech zaměstnavatelů. Vyjde vám buď:
- Doplatek — musíte doplatit rozdíl finančnímu úřadu do termínu pro podání přiznání. To se stává typicky tehdy, kdy příjmy od dvou zaměstnavatelů v součtu přesáhnou hranici pro vyšší sazbu daně (23 %), ale každý zaměstnavatel srážel zálohy pouze se základní sazbou 15 %.
- Přeplatek — finanční úřad vám vrátí peníze do 30 dnů od vyměření. To se stává, pokud u druhého zaměstnavatele byly sraženy zálohy bez uplatnění slev, nebo pokud uplatňujete odpočty a slevy, které zaměstnavatel nemohl zohlednit.
Tip: Nezapomeňte na poslední straně přiznání vyplnit žádost o vrácení přeplatku a uvést číslo bankovního účtu. Bez této žádosti vám finanční úřad přeplatek automaticky nevrátí — zůstane jako kredit na vašem daňovém účtu.
Srážková daň — skrytá příležitost k vrácení peněz
Pokud jste pracovali na DPP s příjmem do 10 000 Kč měsíčně a neměli jste u tohoto zaměstnavatele podepsané Prohlášení, zaměstnavatel z vašeho příjmu srazil srážkovou daň 15 %. Tato daň je považována za konečnou — nemusíte tento příjem zahrnovat do přiznání.
ALE: máte právo tento příjem do přiznání dobrovolně zahrnout. A právě to je skrytá příležitost, o které mnoho lidí neví. Proč byste to dělali? Protože po uplatnění základní slevy na poplatníka (30 840 Kč) vám může vyjít přeplatek a srážková daň se vám vrátí — částečně nebo celá.
Příklad: Student na brigádě
Student pracoval přes léto (červen-srpen) na DPP u kavárny. Vydělal 8 000 Kč měsíčně, celkem 24 000 Kč. Zaměstnavatel srazil srážkovou daň 15 %, tedy 3 600 Kč. Student neměl jiné příjmy.
Pokud student podá přiznání a zahrne tento příjem, jeho daň bude: 24 000 x 15 % = 3 600 Kč. Po uplatnění slevy na poplatníka (30 840 Kč) je daň 0 Kč. Student získá zpět celých 3 600 Kč. Sleva na studenta (4 020 Kč) za roky 2024 až 2026 neexistuje; od roku 2027 se vrací, tady by ale nic nepřidala, protože daň vynuluje už sleva na poplatníka.
Příklad: Zaměstnanec s vedlejší DPP
Zaměstnanec s hlavním příjmem 40 000 Kč měsíčně si přivydělal na DPP 5 000 Kč měsíčně po dobu 4 měsíců (celkem 20 000 Kč). Srážková daň: 3 000 Kč. Protože musí podat přiznání kvůli souběhu, zahrne i příjem se srážkovou daní. Celkový příjem: 500 000 Kč. Daň 15 %: 75 000 Kč. Po slevě: 44 160 Kč. Sražené zálohy z hlavního zaměstnání: přibližně 43 740 Kč. Sražená srážková daň: 3 000 Kč. Celkem sraženo: 46 740 Kč. Přeplatek: 2 580 Kč.
Lhůta pro nárokování
Přiznání za účelem vrácení srážkové daně můžete podat do 3 let od konce roku, ve kterém byl příjem vyplacen. Za příjmy roku 2025 tedy nejpozději do konce roku 2028. Pokud jste v předchozích letech pracovali na DPP a nepodalii jste přiznání, ještě můžete získat peníze zpět — stačí podat přiznání za příslušný rok.
Nejčastější scénář: Hlavní zaměstnání + víkendová DPP
Pojďme si projít nejběžnější situaci s konkrétními čísly. Pracujete na hlavní poměr u firmy A s hrubou mzdou 45 000 Kč měsíčně. O víkendech pomáháte v restauraci na DPP — příjem 12 000 Kč měsíčně (3 měsíce: březen, duben, květen).
Analýza situace
- U firmy A máte podepsané Prohlášení — zaměstnavatel uplatňuje základní slevu a sráží zálohy s jejím zohledněním
- U restaurace nemáte Prohlášení (můžete ho mít jen u jednoho zaměstnavatele) — příjem na DPP je nad 10 000 Kč — zaměstnavatel sráží zálohu na daň BEZ slevy
- Máte souběh ve třech měsících — musíte podat přiznání
Podrobný výpočet
Celkový příjem ze zaměstnání: (45 000 x 12) + (12 000 x 3) = 540 000 + 36 000 = 576 000 Kč
Základ daně: 576 000 Kč (od roku 2021 se nepoužívá superhrubá mzda).
Zaokrouhlení na sta dolů: 576 000 Kč (už je zaokrouhleno).
Daň 15 %: 86 400 Kč. Po slevě na poplatníka (30 840 Kč): 55 560 Kč.
Sražené zálohy u firmy A: přibližně 50 580 Kč za rok (45 000 x 15 % - 2 570 slevy/měsíc = 4 180 x 12 = necelých 50 160 Kč plus drobné odchylky). Sražené zálohy u restaurace: 5 400 Kč (15 % z 36 000 bez slevy). Celkem sraženo: přibližně 55 980 Kč.
Výsledek: sraženo přibližně 55 980 Kč, daň po slevě 55 560 Kč. Přeplatek: přibližně 420 Kč. Není to mnoho, ale pokud byste uplatnili ještě odpočet hypotéky nebo daňové zvýhodnění na děti, přeplatek by byl výrazně vyšší — klidně tisíce až desítky tisíc korun.
Kdy vám naopak vznikne doplatek
Přeplatek není zaručený. V některých situacích vám může vzniknout povinnost doplatit:
- Vysoké příjmy od obou zaměstnavatelů — pokud součet příjmů přesáhne hranici pro druhou sazbu daně (23 %), každý zaměstnavatel srážel zálohy pouze se sazbou 15 %, ale skutečná daň je vyšší.
- Nesprávně uplatněné slevy — pokud jste omylem podepsali Prohlášení u dvou zaměstnavatelů současně, oba uplatňovali slevu, ale nárok máte pouze jednou.
V případě doplatku musíte rozdíl zaplatit do termínu pro podání přiznání. Pokud víte, že vám doplatek vznikne, připravte se na něj finančně s předstihem.
Na co nezapomenout — checklist
- Potvrzení od VŠECH zaměstnavatelů: Vyžádejte si Potvrzení o zdanitelných příjmech od každého zaměstnavatele, u kterého jste v daném roce pracovali. I od toho, kde jste byli jen jeden měsíc.
- Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu: Pokud jste pouze zaměstnanec (bez OSVČ), přehledy podávat nemusíte. Pojistné řeší zaměstnavatel. Toto se mění, pokud máte i příjmy z podnikání.
- Termín podání: Za rok 2025 do 1. dubna 2026 (papírově) nebo do 4. května 2026 (elektronicky).
- Přílohy: Přiložte Potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů, případně potvrzení pro odpočty (hypotéka, penzijní spoření, životní pojištění).
- Žádost o vrácení přeplatku: Pokud vám vychází přeplatek, nezapomeňte na poslední straně přiznání vyplnit žádost o jeho vrácení a uvést číslo bankovního účtu.
- Srážková daň: Zvažte, zda se vám vyplatí zahrnout příjmy se srážkovou daní do přiznání — často ano.
Kombinace zaměstnání a OSVČ
Pokud kromě zaměstnání podnikáte jako OSVČ, situace se komplikuje o další oddíl přiznání (§7) a o povinnost podávat Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. V přiznání vyplníte jak oddíl §6 (příjmy ze zaměstnání), tak Přílohu č. 1 (příjmy z podnikání). Základ daně se sečte a z celkového základu se vypočte daň.
Při kombinaci zaměstnání a OSVČ je podnikání zpravidla vedlejší činností (pokud zaměstnání trvalo celý rok). To má významný dopad na sociální pojištění — u vedlejší činnosti platíte zálohy na sociální pojištění pouze pokud váš zisk přesáhne rozhodnou částku (v roce 2026 je to 117 521 Kč, v roce 2025 to bylo 111 736 Kč). Zdravotní pojištění ale platíte vždy.
Pokud máte vedle zaměstnání i příjmy z podnikání, Taxorio vám pomůže s obchodní stránkou věci. Eviduje vaše faktury, sleduje příjmy a výdaje, počítá DPH a generuje exporty připravené pro daňové přiznání. Vy pak pouze doplníte údaje ze zaměstnání z Potvrzení od zaměstnavatelů a máte kompletní přiznání. Vyzkoušejte na app.taxorio.cz.